Pokoj číslo 4

Byl jsem rád když jsem ten pokoj konečně našel.Měl jsem pocit že to nenajdu.Cítil jsem se jako nějaká krysa v bludišti která hledá svůj kousíček sýra.Když jsem už stál před pokojem z hluboka jsem se nadechl.Počítal jsem s tím že můj spolubydlící bude už uvnitř a tak jsem odemčel velice tiše. Vešel jsem do místnosti a tašku položil kamsi vedle.Celou dobu jsem byl tiše abych spolubydlícího nevzbudil.Díky tmě jsem neviděl kdo to leží v posteli.
Tiše jsem rožnul tlumenou lampičku a jen si povzdychl.Spícího člověka jsem nechal napokoji a ani se tam nedíval. Tiše jsem si vybalil těch pár věcí co jsem měl a zalezl jsem do koupelny kde jsem si hodil jednu rychlou sprchu.Když jsem se vrátil spolubydlící ještě spal.Osuškou jsem si osušil svoje vlasy. Ty co byli v culíku jsem nechal rozpuštěné a gumičku jsem si dal na zápěstí aby se mi nikde neztratila. Brýle z čela jsem položil na malý stolek a pak se vybelhal do postele. Ještě zhasnout a já se následně převalil na bok abych spokojeně mohl usnout. Divil jsem se ale netrvalo mi to nějak dlouho.Spal jsem docela klidně.

Po několika hodinách jsem se samovolně probral a posadil se na postel.Promnul jsem si oči. a prohrábl vlasy které byli rozcuchané a rozházené do všech stran. Nechtěl jsem vstát z postele snad i proto abych nevzbudil toho kluka co tam spal také. Až teď jsem si uvědomil že ai nevím kdo to je. Naklonil jsem se z postele ale nedokázal člověka identifikovat.Nakonec jsem si jen rožnul lampičku a vytáhnul knihu.Začal jsem si číst protože jsem měl pocit že mám ještě čas.

Najednou jsem viděl že se na sousedově posteli něco pohnulo.Vstal.I když trochu trhaně jako kdyby prosžil nějaký špatný sen.Tiše jsem zaklapnul knihu.
,,Promiň jestli jsem tě vzbudil." promluvil jsem klidně. Nepřišla mi dpověď tak jsem se nahnul přes okraj postele a svěsil hlavu dol.Vlasy napadali stejným směrem takže jsem spíš mohl vypadat jako nějaký špatně vypadající přízrak.
,,Ehm.....Marku?" podivil jsem se když jsem ho uviděl.Netušil jsem že mám na pokoji zrovna jeho.Bylo to milé překvapení vzhledem k tomu že dnesk měla začít škola.
,,DObré ráno?" nadhodil jsem trochu nesměle a k tomu se trochu usmál.Netušil jsem co říct ale takhle rozespale vypadal....no více než zajímavě.Dokonce bych řekl že roztomile ale jakmile jsem si to uvědomil jen jsem zakroutil hlavou což mohlo způsobil šibrání mích vlasů na jeho obličeji protože jen vlasy z rozpuštěného culíku byly dlouhé.
Slezl jsem z postele.Měl jsem na sobě jen triko a spodní prádno.K tomu rozházený vlasy do všech stran.
,,Jsi v pořádku?" ptal jsem se starostlivě protože jsem si nebyl zrovna jistý.

Na jeho vysvětlené jsem jen mlčky přikývl hlavou.Nehodlal jsem to rozebírat.jednou mohl nastat den kdy si o tom mohl chtít promluvit. Já nebyl ten co ho měl nutit k tomu aby s evyzpovídal i když ani já nebyl ten co by si v duchu něco neschovával.Můj strašák ve skříni neměl moc psychycké účinky jako ty tělesné a toho s i Mark zrovna všiml když se zeptal co se mi stalo. Svraštil jsem obočí.Na tohle se ještě nikdo neptal.Nebyl jsem zvyklí někomu povídat co se dělo v mém životě. Přeci jen na to ani nikdo nebyl moc zvědavej.
Znovu jsem se napil snad abych si dodal trochu odvahy a pak jsem se znovu nadechl a spustil.
,,No,nebyl jsem nikdy moc oblíbenej.Spíš......naopak." pokrčil jsem rameny a pak jsem chytl hrnek oběma rukama a kouklal na černou tekutinu jako kdyby to bylo kdo ví co.
,,Většina z nich jsou úrazy.Nebo tak jsem t prezentoval. Větší menší.Po čase jsem si i zvyknul i když mě to štvalo.Ale...viděl jsi mě v lese. Jsem nemehlo do přírody.Není tak těžký mi způsobit zranění." pokrčil jsem rameny. ,,Většina z nich je od spolužáků,jejich kámošů a tak dále. Až na jednu a pár dalších trochu jinde." dokončil jsem.Tím jinde jsem měl namysli záda ale to už bylo jedno.Netušil jsem jak bude reagovat ale kdo by reagoval na to že kohosi mlátili nějak zářivě.

,,To by ale musel mít někdo rád ty holky." zasmál jsem se a pak jsem si vzal i svoje věci.Rychle jsem uklidil hrnek do dřezu a pak přešel k posteli.Vzal jsem svoje sluchátka a míček od Marka a s malým úsměvem jsem pokračoval ke dveřím.SKutečně bylo na čase se vydat do třídy i když mě se tam absolutně nechtělo.Cítil jsem se tu dobře.Cítil jsem se dobře s Markem. Ale chápal jsem že se musím i učit.
,,Vzhůru do studia. Přeji ti hodně štěstí" popřál jsem Markovi a odešel ke své třídě.

Jakmile jsme dorazili do pokoje.Mark mě políbil a zabral koupelnu.Nechal jsem jej protože jsem ani moc nespěchal. Hodil jsem si svoje věci na svoje místo a usmál se.Tento den by skutečně zajímaý a pozoruhodný. Slyšel jsem jak se z koupeny ozýval roud vody.Popravdě ani já zjevně nebyl přpraven na to abychom se spollu třeba sprchovali.Na tohle jsem potřeboval čas i já osobně a rozhodně jsem to nemínil nějak urychlovat.Nakonec jsem si vytáhl čisté triko a spodní prádlo a jen čekal až Mark vyleze.

Jakmile Mark vylezl z koupelny zavřel jsem se tam i já.Shodil jsem ze sebe oblečení a zalezl do sprchy a pustil na sebe vodu.I když jsem se umýval cítil jsem se skvěle.Netušil jsem co nám přinese další den ale už nyní jsem se těšil. I kdybych se s Markem měl vidět pořádně jen ráno a večer na pokoji rozhodně jsem se měl na co těšit. Sprcha byla za chvíli za mnou a já se oblékl.Začal můj boj s mokrými vlasy na které jsem musel použít condicionér abych s nimi vůbe něco dokázal udělat.

Když jsem vylezl z koupelny zjistil jsem že Mark okupuje mojí postel což mi skutečně nijak nevadilo.Zhasnul jsem světo v pokoji a vylezl k sobě do postele. Lehl jsem si za Marka a trochu si jej k sobě přitáhl.Poslední letmý polibek na spaní a já položil hlavu na polštář. Než jsme se oba dva nadáli spali jsme jako dvě malé děti které usnuly téměř okamžittě.

Spal jsem klidně.Až moc klidně což by mě jindy neskutečně děsilo.Ale nyní ne. Nyní jsem spal s tou myšlenkou že je vedle mě. Že je tak blízko jako nikdo,nikdy před tím.Stačilo se jen více přitáhnout. Moje sny tuto noc byly poklidné.Romatické.Měl jsem dojem že takových snů nejsem schopen ale jak se zdálo nebyla to tak úplně pravda. Cítil jsem jak se probouzím no otevřít oči jsem stále nechtěl. Měl jsem strach.CO když otevřu oči a on tu nebude? CO když otevřu oči a on bude spát ve své posteli.CO když se mi to všechno jenom zdálo a Mark nemá ani tušení....Nebo by to mohlo být ještě horší.Mohl bych být stále doma. Doma u svého otce který každou chvíli rozrazí dveře aby ve svém opileckém stavu mohl začít křičet a mohl mi darovat několik svích krutých ran. Trochu jsem se otřásl. SKutečnost že by to tak mohlo být byla pro mě děsivá. Ne,nemohlo to tak být. Vždyť to bylo tak skutečné.Nebylo přeci možné aby to byl jen hloupý sen.Nebo snad ano?

Trochu vyděšeně jsem otevíral oči.Se strachem jsem se díval kolem sebe ale hodně rychle jsem se zase uklidnil.Uklidnil jsem se ve chvíli kdy se Mark vedle mě jen trochu pohnul. Vypadal tak rozomile. Jako kdyby se mu zdálo něco naprosto překrásného. Budit jsem jej rozhodně nehtěl. Chtě jsem aby se jednou pořádně vyspal.Ne jako posledně.Kdy s sebou házel a měl nepříjemné sny.Jeden pramínek vlasú šedé barvy se Markovi táhl přes jeho překrásný a bezstarostný obličej. Trochu opatrně jsem jej udělal a velice jemně jej pohladil. Takže se mi to nezdálo? Takže to byla všechno skutečnost? Opravdu? jásalo moje podvědomí a já se pro sebe pousmál.Jednu ruku jsem dal na jeho bok a sledoval jak spí. Protože vstávat od něj se mi rozhodně nechtělo.

Mark se najednou pohnul. Měl jsem prvně pocit že semu jen něco zdá ale až po chvíli jsem pochopil že se probouzí do tohoto rána. Přetočil se na záda a koukal na mě. Byl tak roztomilý až to ani nešlo popsat.Když pronesl že vypadá hrozně jen jsem zakroutil hlavou na nesouhlas.
,,Ne,vypadáš krásně" pošeptal jsem jako kdybych se bál že hlasitý rozhovor by mohl něco způsobit.Něco nepěkného.Vzal jsem si do prstů jeden jeho pramínek vlasu a chvíli si s ním pohrával.
,,DObré ráno" pošeptal jsem mu na odpověď a usmál. Po chvilce jsem se k němu naklonil a jemně jej políbil.Nakonec jsem si položil hlavu na jedo hrudník a nic neříkal.Jen tak ležel a užíval si tu chvilku.
,,CHceš čaj,kafe nebo neco? Zašel bych do kuchyně" pronesl jsem a znovu jsem se mu s očekáváním podíval do očí.

,,DObře,hned to budě" pronesl jsem dost nahlas a u toho trochu zasalutoval což mohlo být poněkud vtipné.Seskočil jsem z postele a hledal kalhoty.Markovi to mohlo připadat grotesktní protože jsem zamyšleně chodil sem a tam a hledal jednotlivé kousky oblečení.Nakonec jsem našel i nějakou košili a hodil jí na sebe.Obul jsem se a košili si oěpt zapínal jako poslední. Ještě jsem se naposledy kouknul na Marka v posteli a pak jsem zmizel za dveřmi. Šel jsem rychle jen na jedno místo. Kuchň.A pak zase ryhcle zpátky.

Přesun

Zpáteční cesta mi trvala přeci jen trochu déle protože jsem měl v rukou dva hrnky s kakaem které jsem nechtěl vylít. Zastavil jsem se před dveřmi a přemýšlel jak asi dveře otevřu. Zamračil jsem se. Takový blbý problém a musím ho mít zrovna já. Mohl jsem zaklepat aby mi šel otevřít ale nemohl jsem přiznat že jsem idiot a nedovedu dveře otevřít.To ne. Raději jsem tak stál a přemýšlel jak to udělat.Nakonec jsem tak nějak otevřel loktem a div jsem nevylil jeden hrnek.Naštěstí se nic nestalo.
Dveře jsem zavřel tak že jsem do nich strčil nohou a koukl se na Marka který seděl na tom žebříku a houpal nohama.
,,Vaše kakao pane" hlesl jsem a podal mu hrnek.Při tom jsem udělal jakousi parodii na úklonu a zasmál se. Jakmile si hrnek vzal přešel jsem ke stolu a opřel se o něj.Následně jsem vytáhl sušenky a položil je na stůl.POřád jsem jej pozoroval.Vypadal tak strašně roztomile že bych klidně ještě několik dní dovedl vydržet ležet vedle něj a jen se nad ním rozplývat. Netušil jsem jak to mezi námi bude na veřejnosti ale to bylo to poslední co jsem řešil.Věděl jsem svoje. A to mi ke štěstí stačilo i kdyby se Mark před ostatními měl držet ode mě dál a neměl by dávatna jevo co se mezi námi děje.