Pokoj číslo 2
4 posters
Persona :: Hra :: Persona :: Persona hra :: Herní Místnosti :: Ostrov :: Kampus :: Pánská Kolej
Strana 1 z 1
Pokoj číslo 2
Tento pokoj patří Sebastianovi Michaelis a Valeriovi Giacosa.
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Sebastian Michaelis
Sebastian Michaelis napsal:Akuma se už zdál unavený a já už také neměl po dnešním dni energie na rozdávání. U vrátného jsem si vzal klíče k pokoji, houpal se na nich přívěšek s číslem 2. Odemknul jsem dveře a vstoupil do pokoje. Vypadal dost útulně. Tašku jsem si hodil k pohovce, na kterou jsem se i posadil a chvilku jen tak seděl a odpočíval.
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio Giacosa
Valerio Giacosa napsal:Valerio
Sebejistým krokem jsem si to nakráčel k vrátnému který mi dal klíče. Jak si to tak štráduju nahoru, trochu se zděsím toho jestli budu mít spolubydlícího. No, to asi zatím neovlivním a tak otevřu dveře od pokoje. Ty vo*e! První co vykřiknu když uvidím kočku. Hned se mi vybaví chlupy na posteli, oblečení a na stole. Ahoj. Já jsem Valerio a od teď asi budu sdílet lože s tebou a s tímto strojem na chlupaté postele. Mile se usměju.
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Matt Lowland
Lowland napsal:Prošel jsem dveřmi do budovi míjíc Shakyho v plavkách. Dostal jsem klíče od pokoje 3. pomalu jsem zamířil směrem, který ukazovala jakási informační cedule a pří vcházejíc do pokoje jsem jen zaslechl Valeriovy nadávky. Svou tašku jsem umístil k posteli vespod a šel jsem se podívat k novým "sousedům" co že se to tam děje. "Zdravím, jmenuji se Matt Lowland a koukám, že mám tu čest, sdílet s vámi jednu ze zdí" podíval jsem se do stropu s výrazem "co jsem komu udělal?"
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Sebastian Michaelis
Sebastian Michaelis napsal:Akuma najednou zasyčel a naježil se. Trochu polekaně jsem sebou trhl směrem ke dveřím a prohlédl si právě příchozího. "Není to vůl, ale Akuma a já jsem Sebastian, těší mne." Pousmál jsem se a podal mu ruku. "Zatím jsem se neubytoval, čekal jsem na tebe, až si vybereš postel, na které chceš spát." Najednou se za Valeriem objevil Lowland. Nakoukl jsem přes rameno spolubydlícího a usmál se na Lowlanda. "Těší mě, jsem Sebastian. Takže ty jsi náš soused? Pojď dál, nedáš si čaj?" Choval jsem se mile, přecejen udržovat dobré vztahy je základ.
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Těší mě Akudo. Skomolil jsem méno jelikož je mi tento jazyk cizí. Také sem se až divil jak dokáži hovořit anglicky a že si rozumím se všemi. Také mě těší, já jsem Valerio. Prohodil jsem za záda kde byl Lowlander.
No. Co se týče postele. Vrátil sem se k tebatě se Sebastianem. Nechám ti si vybrat. Byl si tu přeci jen dříve.
Těší mě Akudo. Skomolil jsem méno jelikož je mi tento jazyk cizí. Také sem se až divil jak dokáži hovořit anglicky a že si rozumím se všemi. Také mě těší, já jsem Valerio. Prohodil jsem za záda kde byl Lowlander.
No. Co se týče postele. Vrátil sem se k tebatě se Sebastianem. Nechám ti si vybrat. Byl si tu přeci jen dříve.
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
"Rád bych, ale koukám, že mně zatím dorazil spolubydlící, takže bychom to odložili na později?" Usmál jsem se a pokynul na pozdrav vrítivši se do svého pokoje.
--- Přesun ---
--- Přesun ---
Lowland- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 60
Join date : 28. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
"Dobrá, tak tedy později." Rozloučil jsem se s Lowlandem a zavřel za ním dveře. " Vezmu si tu postel dole, pokud ti to nevadí, Akuma by se po tom žebříku nahoru nedostal a je zvyklý spát semnou v posteli." Ohlédl jsem se na černou kuličku chlupů. "A tebe tak nebude moct obtěžovat."
Sebastian Michaelis- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 28
Join date : 28. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Přikývl jsem a složil si věci. Následně sem se rozhodl trochu si prozkoumat pokoj. No, nic zajímavého tam nebylo takže sem se rozhodl že půjdu ven. Půjdu si dát Cigaretu, tak zatím.
Přikývl jsem a složil si věci. Následně sem se rozhodl trochu si prozkoumat pokoj. No, nic zajímavého tam nebylo takže sem se rozhodl že půjdu ven. Půjdu si dát Cigaretu, tak zatím.
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Tašku jsem si odložil k posteli a nechal Akumu spát, když jsem vycházel za Valeriem ven. "Za chvilku začíná vyučování, měli bychom jít, nebo příjdeme pozdě." Upozornil jsem ho a zamknul za námi dveře, klíč jsem předal vrátnému a rozběhl se směrem ke své třídě, už jsem opravdu šel pozdě.
//přesun
//přesun
Sebastian Michaelis- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 28
Join date : 28. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Pravda. Vyběhl jsem ven z koleje a zapálil si cestou. (Přesun)
Pravda. Vyběhl jsem ven z koleje a zapálil si cestou. (Přesun)
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Vrátil jsem se na kolej a u vrátného si vyzvedl klíče od pokoje. Tak nějak jsem předpokládal, že můj spolubydlící tam ještě nebude a moje očekávání se potvrdilo hned jak jsem za sebou zavřel dveře a posadil se na gauč.
Sebastian Michaelis- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 28
Join date : 28. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Trošku unavený ale hlavně znuděný jsem kouřil před Kolejí abych si uklidnil nervi. A hlavně se u tohodle vždy dobře přemýšlelo. Jak tak dým stoupal nahoru, napadlo mě že asi budu chybět rodičům kteří se mi nebudou ani moct dovolat. Ale tak to nebyla moje vina. Jaktak stojím a kouřím, cigareta pomalu ubývala až sem jí celou vykouřil. (tu cigaretu vy prasata!)
Následně jsem vzal nedopalek a hodil ho již uhažšený do koše u vrátnice. Pak sem si to razil ke svému pokoji. Chvilku jsem váhal před dveřmi jestli má cenu tam vůbec chodit když je tu ta děsivá kočka. Ale, já sem dostal šanci kterou moc lidí nedostane a která se naskytne jen jedinkrát za život.
Klika pomalu a rázem se otevřeli dveře do místnosti kde už Sebastian seděl na gauči. Ahoj, jak bylo? Až poté mi došlo že není francouz a že asi francouzky neumí a tak sem se opravil a řekl to ještě jednou anglicky. Ahoj, jak bylo? Teď už mi určitě rozuměl. Zamnou se zaklapli dveře a já zmizel do koupelny dát si sprchu.
Trošku unavený ale hlavně znuděný jsem kouřil před Kolejí abych si uklidnil nervi. A hlavně se u tohodle vždy dobře přemýšlelo. Jak tak dým stoupal nahoru, napadlo mě že asi budu chybět rodičům kteří se mi nebudou ani moct dovolat. Ale tak to nebyla moje vina. Jaktak stojím a kouřím, cigareta pomalu ubývala až sem jí celou vykouřil. (tu cigaretu vy prasata!)
Následně jsem vzal nedopalek a hodil ho již uhažšený do koše u vrátnice. Pak sem si to razil ke svému pokoji. Chvilku jsem váhal před dveřmi jestli má cenu tam vůbec chodit když je tu ta děsivá kočka. Ale, já sem dostal šanci kterou moc lidí nedostane a která se naskytne jen jedinkrát za život.
Klika pomalu a rázem se otevřeli dveře do místnosti kde už Sebastian seděl na gauči. Ahoj, jak bylo? Až poté mi došlo že není francouz a že asi francouzky neumí a tak sem se opravil a řekl to ještě jednou anglicky. Ahoj, jak bylo? Teď už mi určitě rozuměl. Zamnou se zaklapli dveře a já zmizel do koupelny dát si sprchu.
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Akuma se nejspíš schoval pod postel, protože nikde nebyl k nalezení a ani jsem ho nehledal, protoe do místnosti přišel Valerio a začal na mě mluvit francouzky, koukal jsem na něj trochu nechápavě, ale pak se opravil a řekl to anglicky. Než jsem se však stihl vzpamatovat odpovědět, už zmizel v koupelně. Zůstal jsem tedy mlčky sedět na gauči a čekal až se vrátí.
Sebastian Michaelis- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 28
Join date : 28. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Jak sem se tak sprchoval došla mi jedna blbá věc. Sebastiane! Ozvalo se z koupelny. Prosím tě, přinesl by jsi mi ručník a nějaké oblečení co mám nahoře v zavazadlech?
Jak sem se tak sprchoval došla mi jedna blbá věc. Sebastiane! Ozvalo se z koupelny. Prosím tě, přinesl by jsi mi ručník a nějaké oblečení co mám nahoře v zavazadlech?
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Cože?! Zarazil jsem se a velmi pomalu se pootočil směrem ke koupelně a přitom vstal. "Co jiného mi zbývá." Odfrkl jsem si a vylezl nahoru po žebříku, kde jsem očima hledal jeho zazadla. Vytáhl jsem z tašky co potřeboval a malou škvýrkou ve dveřích mu to hodil do koupelny. "Tady máš, já jdu ven, tak zatím." Rozloučil jsem se a vyšel ze dveří ven.
Sebastian Michaelis- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 28
Join date : 28. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Dík! Jakmile se zaklapli dveře, vylezl jsem ze sprchy a utřel se. Poté jsem se oblékl ale nechal sem si rozeplou košili a poklopec. Následně jsem si lehl na gauč a usnul sem.
Ve snu jsem stál proti své bývalé dívce kterou můj strýc nechal vyhnat pryč i s celou její rodinou. Radostně jsem se na ní koukal když v tu chvíli ke mě přiběhla a vrazila mi facku. Nechápavě jsem se na ni podíval a do očí se mi začali hrnout slzy. Nejsi mi dost dobrý! Vyjekla a začala se vytrácet. Místo ní předemnou stanula divně oblečená a ještě divněji vypadající žena. Představila se mi jako Inga. Vzpomenul jsem si že jsem jí už někde viděl. Ale zaboha jsem si nemohl vzpomenout kde. Chvilku do mě mlátila a křičela na mě že jsem srab, ubožák a že sem na lidi moc milý. Věděl sem že má pravdu a chtěl jsem jí zastavit aby to už nedělala ale nemohl jsem se hnout. Tak sem snášel každou ránu která přišla. Nakonec mi drápla do obličeje a já ucítil krev která mi ztéká ze škrábance.
V tu chvíli jsem se probudil. Celý spocený si sáhl na obličej a tam malý škrábaneček. Kočička. Vykoktal jsem ze sebe celý viděšený ze sna. Otřel jsem si ránu a šel si lehnout do své postele.
Dík! Jakmile se zaklapli dveře, vylezl jsem ze sprchy a utřel se. Poté jsem se oblékl ale nechal sem si rozeplou košili a poklopec. Následně jsem si lehl na gauč a usnul sem.
Ve snu jsem stál proti své bývalé dívce kterou můj strýc nechal vyhnat pryč i s celou její rodinou. Radostně jsem se na ní koukal když v tu chvíli ke mě přiběhla a vrazila mi facku. Nechápavě jsem se na ni podíval a do očí se mi začali hrnout slzy. Nejsi mi dost dobrý! Vyjekla a začala se vytrácet. Místo ní předemnou stanula divně oblečená a ještě divněji vypadající žena. Představila se mi jako Inga. Vzpomenul jsem si že jsem jí už někde viděl. Ale zaboha jsem si nemohl vzpomenout kde. Chvilku do mě mlátila a křičela na mě že jsem srab, ubožák a že sem na lidi moc milý. Věděl sem že má pravdu a chtěl jsem jí zastavit aby to už nedělala ale nemohl jsem se hnout. Tak sem snášel každou ránu která přišla. Nakonec mi drápla do obličeje a já ucítil krev která mi ztéká ze škrábance.
V tu chvíli jsem se probudil. Celý spocený si sáhl na obličej a tam malý škrábaneček. Kočička. Vykoktal jsem ze sebe celý viděšený ze sna. Otřel jsem si ránu a šel si lehnout do své postele.
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Náhle se po celém školním areálu rozlehlo hlasitější pískání a ve všech místnostech, ale i částech kampusu se ozval hlasitý ženský hlas;
Rozhlas
"Ehm, Ehm... Všichni studenti se okamžitě musí dostavit do auditoria, kde jim jeden ze zástupců ředitele poddá další potřebné informace a také je obeznámí s tím, proč byli svoláni.
Každý student má hodinový termín na to, aby si dodělal vše potřebné a následně se co nejrychleji do auditoria uchýlil.
Studenti, kteří se nedostaví po uplynutí stanovené lhůty, budou ze školy okamžitě vyloučeny a nebo hůře..." Poslední slovo zaznělo dosti tajemně. Hned na to však hlasatelka rozhlas již ukončila.
"Rozhlas je ukončen!" Ozvaly se poslední slova a s dalším zapískáním hlasatelčin hlas zmizel úplně.
Rozhlas
"Ehm, Ehm... Všichni studenti se okamžitě musí dostavit do auditoria, kde jim jeden ze zástupců ředitele poddá další potřebné informace a také je obeznámí s tím, proč byli svoláni.
Každý student má hodinový termín na to, aby si dodělal vše potřebné a následně se co nejrychleji do auditoria uchýlil.
Studenti, kteří se nedostaví po uplynutí stanovené lhůty, budou ze školy okamžitě vyloučeny a nebo hůře..." Poslední slovo zaznělo dosti tajemně. Hned na to však hlasatelka rozhlas již ukončila.
"Rozhlas je ukončen!" Ozvaly se poslední slova a s dalším zapískáním hlasatelčin hlas zmizel úplně.
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Pokoj číslo 2
Valerio
Zrovna jsem začínal zavírat oči když se rozezněl rozhlas. Jasně. Proč taky ne. Pomalu jsem si sedl na postel a rozkoukával se. Pmonul jsem si oči a následně se znuděně podíval na svůj kufr s věcma. Okamžitě jsem ho začal prohrabávat a vyhrabal v něm další krabičku cigaret. Unaveně jsem slezl žebřík s krabičkou v ruce. Našel jsem zde odpadkový koš do kterého sem vyhodil obal od krabičky a vydal se ven s nezapálenou cigaretou v ústech. Zabouchl jsem dveře a zamkl je. Poté jsem se propletl ospalý vrátnicí a jakmile jsem vyšel ven, zapálil si cigaretu. (přesun)
Zrovna jsem začínal zavírat oči když se rozezněl rozhlas. Jasně. Proč taky ne. Pomalu jsem si sedl na postel a rozkoukával se. Pmonul jsem si oči a následně se znuděně podíval na svůj kufr s věcma. Okamžitě jsem ho začal prohrabávat a vyhrabal v něm další krabičku cigaret. Unaveně jsem slezl žebřík s krabičkou v ruce. Našel jsem zde odpadkový koš do kterého sem vyhodil obal od krabičky a vydal se ven s nezapálenou cigaretou v ústech. Zabouchl jsem dveře a zamkl je. Poté jsem se propletl ospalý vrátnicí a jakmile jsem vyšel ven, zapálil si cigaretu. (přesun)
Valerio Giacosa- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 23. 03. 13
Persona :: Hra :: Persona :: Persona hra :: Herní Místnosti :: Ostrov :: Kampus :: Pánská Kolej
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru