Pláž

Došel jsem i s Lowlandem na pláž, připadalo mi to jako dobré míso na procházku. "Takže, odkud vlastně jsi, já jsem z ..." Zarazil jsem se uprostřed kroku i věty a s vytřeštěnýma očima zíral na dvojici válející se v písku a provozujíc.... Na sucho jsem polknul a moje tvář teď měla odstín sytě rudé. "Asi jsem nevybral dobré místo na procházku." Zamumla jsem nervózně a udělal krok zpátky.

"Proč myslí--" Zarazil jsem se uprostřed věty a otočil jsem se zády ke dvojici. "No, pláž má snad i druhou stranu" poznamenal jsem a vydal jsem se na druhou stranu od Em a Shakyho.

//Takto jukat na porno zadáčo...že se nestydíte! xD

//

Chvíli jsem ještě stál jak opařený a až pak se mi povedlo odtrhnout se z místa a velmi rychlým krokem jsem se vydal za Lowlandem. "Tak tohle jsem tu fakt nečekal." Promluvil jsem, jakmile jsme se vzdálili. Už nikdy je nechci potkat. Říkal jsem si v duchu, zatímco mi z tváří opadávala ta rudá barva. Fakt to byl velký trapas.

//Nemáte to dělat tak veřejně, příště si postavte aspoň stan xD

// Jasně, běžně s sebou dva až tři stany nosívám

Uprostřed našeho dovádění jsem se zarazila, když jsem zmerčila, že tu už nejsme sami. Dva kluci, z nichž v jednom jsem snad poznávala Matta, dorazili na pláž, naštěstí od nás byli dost daleko na to, aby viděli nějaké detaily, ale nemohli nevidět, co právě provádíme.

What the heck, prohnalo se mi hlavou. Byla jsem příliš mimo než abych se zabývala tím, kdo co viděl.

Po takových dvou stech metrech jsem se zastavil a posadil se do písku.. Nebylo mi nijak extra do řeči, jelikož jsem poznal Rudovlasou Em. Pravděpodobně se Shakym, pokud teda ne s někým jiným, kdo měl blond vlasy.

// řikali jste si o to...

"Je ti něco?" Starost v mém hlase jsem už nezvládl potlačit a bylo mi to teď i jedno. Posadil jsem se vedle Lowlanda a zadíval se na oceán. "Je tu celkem hezky, ale pořád mi vrtá hlavou důvod, proč tu vlastně jsme, nepříjde mi, že se hodím na tak prestižní školu."

Zatřásl jsem hlavou, jako kdybych mohl ty myšlenky setřást. "Ne, jsem v pořádku." Odpověděl jsem. "Já to beru jako druhou šanci, ale to je na dlouhé povídání."

"Já jen, že tak nevypadáš." Šeptl jsem a odtrhl od něj pohled, který k nmu na okamžik zabloudil. "Nebudu to z tebe tahat, jistě pro to máš své důvody. Já tu nabídku přijal spíše ze zvědavosti, než z čistého zájmu tu studovat." Pousmál jsem se při vzpomínce na chvíli, kdy jsem si přečetl ten dopis.

Uff... usmála jsem se na Shakyho po tom, co jsme právě provedli. Nebylo třeba to nějak dál komentovat. Bylo to neplánované, ale zatraceně dobré, a já si dovedla představit, že si to s ním v brzké době zopakuju - i když příště bych zvolila nějaké místo s menší návštěvností. Ležet uprostřed pláže vážně nebylo ideální. Kluci sice neměli moc šancí něco vidět, zase tak blízko nebyli, ale přesto mi bylo jasné, že odteď tu budu fungovat s puncem "Ta, co si to rozdala se Shakym jen pár dní po příjezdu" a dost možná si nás pro to budou dobírat. Bylo by to bývalo přece jenom jednodušší, kdybychom se byli uklidili někam, kam nebylo vidět. Ale pozdě bycha honiti.

Kvapně jsem posbírala zbytky svých plavek - spodek to bohužel v zápalu vášně odnesl, takže jsem počítala s tím, že mi Shaky dluží nové. Nasoukala jsem se do kalhot - naostro, neměla jsem sebou nic na převlečení, a tílka. A jen tak jsem tam seděla na kraji pláže a nechala si omývat nohy oceánem. Tak... ehm... a dál? zasmála jsem se na Shakyho nevinně.

Spíš něco levnýho, co nebude vadit roztrhnout, zazubila jsem se na něj. Měla jsem pocit, že bude lepší se ujistit, že mi jich nebude líto, kdyby se podobná plážová akce opakovala. V pohodě, to nespěchá, uklidnila jsem ho vlídně. Na příští koupání si eventuálně vezmu kalhotky, tady to nikdo zkoumat nebude, prohlásila jsem. Nebyla jsem zrovna člověk, co by musel mít všechno tip ťop vyřešené, dokázala jsem improvizovat.

Nikam, přikázala jsem mu a opřela se do něj jako do křesla. Dívala jsem se do oceánu a přemýšlela, co jsme to právě udělali a co to znamená. Upřímně jsem doufala, že se mu to nerozleží v hlavě a neuvědomí si, že udělal hroznou blbost. Nebyla jsem si jistá, jestli bych to dokázala rozchodit.

Nee zakřenila jsem se na jeho nápad. Nejsem moc na značky. Teprve teď jsem začala přemýšlet nad důsledky. Já se obávám, že nemusí jít ani o nějaké drby, stačí naznačit. Nedovedu si představit, že by si takovou bombu nechali pro sebe, zasmála jsem se a dodala jsem opatrně: Já bych teda dost nerada měla pověst dávačky - a hrozně nerada bych, abysis to o mně myslel ty, tohle vážně normálně nedělám, vlastně to bylo úplně poprvé!, horlivě jsem vysvětlovala, když mě napadlo, co si o mně vlastně ani myslí. Ale na druhou stranu je mi celkem jedno, co o nás budou říkat. Stálo to za to, usmála jsem se na něj a zahleděla se mu do očí. Do těch božích, hlubokých očí. A byla jsem moc ráda, že to vnímá stejně.

Napadlo mě, jak jsme se tam tak k sobě tulili: Tyjo, nepřijde ti to takový... já nevím, divný? Takový jako moc narychlo? Před chvílí jsme se skoro neznali a teď - já nevím, jako bychom spolu už aspoň rok chodili, pozastavila jsem se nad tím, jak snadné s ním bylo být. Co s tím budeme dělat dál? zeptala jsem se váhavě.

Zasmála jsem se, když se ke mně tak lísal. Oukej, oukej. Tak to můžem zkusit. Ale zase žádné ukvapené závěry, brzdila jsem ho. Teď jsem se bála, že na mě bude zase moc závislý. Upřímně jsem neměla ráda příliš zamilované kluky a doufala jsem, že on takový nebude. Byla jsem přesvědčená, že by mu to pokazilo kouzlo. Ale to bych mu samozřejmě do očí neřekla, určitě ne teď, když vypadal tak šťastně. Zkusíme to. Ale pěkně pomalinku

Promiiiň, zasmála jsem se. Ale fakt nerada bych něco uspěchala, dodala jsem. Myslím, že by to mohlo jít. Jsme sehraná dvojka, usmála jsem se. Nechci to prostě pokazit.

No to mi povídej, zítra mě bude bolet všechno! vynadala jsem mu. Neviděla, ale zase tolik jsem kampus neprocházela. Někde tady ovšem určitě bude tělocvična nebo tak něco. Ve zdravém těle zdravý duch, zahlásila jsem. I zdejší profesoři to musejí vědět a jistě by po nás nechtěli, abychom jen biflovali.

No, tak se po něčem půjdeme podívat, zvedla jsem se rozlámaně. Nechápu sice, kde se v tobě bere ta energie, ale nevadí, je dobře vědět, že jen tak neodpadneš, zasmála jsem se rozvěrně, zavěsila se do něj a byla připravena ho následovat.

(přesun)

Chvilku jsem se zamyslel nade vším, co se dnes stalo a co jsem viděl. Poté jsem se podíval na oblohu. Už se připozdívalo a tak jsem Sebastianovi navrhl, že bychom mohli pomalu vyrazit zpět.

--- Přesun ---

Pomalu jsem vstal a šel za Lowlandem, když v tom se najednou ozval rozhlas, jen jsem pokrčil rameny a šel na určené místo.

/přesun