Pláž

Hlavou som pootočila k dvojici, ktorá sem prišla kúsok po nás. Spoznala som Shakyho a len som sa mierne pousmiala. Zamávala som mu no následne sa Tracy vydala preč a tak som sama kráčala za ňou. Na puding som sa celkom tešila. Teda.. na všetko sladké som sa tešila. Bolo úplne jedno, čo to je.

Tohle je blbej nápad, vrtěla jsem hlavou nejistě, ale oceňovala jsem jeho snažení. Drtila jsem jeho ruce a nechala se vést. Mezi prsty u nohou se mi plazily částečky písku a nebylo třeba se bát, že šlápnu na něco ostrého, tohle byl ráj. Sorry, dík za pomoc, ale já se prostě musím koukat, zasmála jsem se, když jsem už byla ve vodě po pás, a otevřela jsem oči, abych mohla dávat pozor, kdyby náhodou. Ok, nebudu paranoidní, tady je na něj mělko, ale radši bych si dávala pozor, vysvětlila jsem Shakymu. Pak jsem si uvědomila, že pořád mačkám jeho ruku ve vodě, tak jsem ji pustila a ponořila se. Udělala jsem pár temp kupředu, položila se na záda a namočila si hlavu. Ten chlad na rozpáleném temeni byl nesmírně příjemný.

Hlasitě jsem vyjekla, když jsem ucítila lechtání na zádech, a škubla sebou. V mžiku jsem stála zase na nohou a hledala příčinu, mozek sice věděl, že žraloci nelechtají, ale co já vím, mohly tu být taky medúzy nebo to prostě byla jen hnusná chaluha? Bylo mi jasné, že přece jenom JSEM paranoidní, ale kdo by se mi po takovém zážitku divil?

Jakmile jsem odhalila, že za tím vězí ten blonďatej zmetek, plácla jsem přímo před ním rukou do vody, abych si ulevila. Dostal pořádnou dávku vody do obličeje. Ty zmetku! To vůbec - neni - vtipný! vyrážela jsem ze sebe naštvaně, jak jsem dál mlátila do vody a stříkala ji jeho směrem. Nikdy bych si nepřiznala, že mi zároveň s tím vztekem cukaly koutky potěšením. Byla to úleva, zjistit, že za tím byl on.

Né! zaječela jsem, když mě nabral a nadhodil si mě přes záda jako pytel brambor. Pusť mě, ty... sporťáku! vyprskla jsem tím nejpohrdavějším tónem, jaký jsem svedla, a bušila mu pěstmi do zad. Ne nějak vážně, nechtěla jsem mu ublížit. Měla jsem za sebou pár kurzů sebeobrany a dost možná by mi stačily jen ostré nehty na jeho zádech nebo bych ho mohla zkusit zlechtat, ostatně na boky jsem mu dosáhla. Ale hlavou se mi honilo, jestli to chci skutečně udělat. Co to tady děláš. Ten kluk je čerstvě po rozchodu a to ještě s holkou, kterou opravdu miloval. Vždyť se měl ženit. Boha jeho.

Vážně jsem nevěděla, co mám dělat. Někdy bylo jednání s kluky tak snadné, se Shakym šla komunikace tak nějak sama a kdyby byly okolnosti jiné, dovedla jsem si snadno představit, že se pokusím o něco víc - ostatně byl po hodně dlouhé době první kluk, který se mě dotkl - ale nebylo by to jen využívání toho, jak je emocionálně oslabený?

To všechno a mnohem víc mi stihlo proběhnout hlavou v těch několika vteřinách. Někomu jinému by z toho možná explodovala hlava, ale já vždycky nad věcmi moc přemýšlela. Impulsivita bylo takové moje guilty pleasure. Měla jsem ji ráda, ale moc často jsem jí nepropadala. Problém byl ovšem v tom, že když jsem si uvědomila, jak moc přemýšlím, vždycky mě popadla touhla udělat něco nepřístojného a nevhodného a vůbec nemyslet.

A tak jsem ho popadla za zadní lem u plavek a pořádně zatáhla směrem nahoru. Nech mě nebo budeš litovat, zahrozila jsem mu se smíchem.

Pádem do vody jsem se pořádně nalokala a měla jsem taky slanou vodu v očích, což nebylo nic moc, takže jsem potom chvilku lapala po dechu. Pff, fakt boží, prskala jsem vodu. No co, řekl sis o to, namítla jsem se zvednutým obočím, když jsem si vymnula všechnu vodu z očí a vyždímala si vlasy.Pěkná, pousmála jsem se pak na tu pěknou mušli. A zase jsem se zasnila. Připomnělo mi to tátu. Kousla jsem se do rtu a zakrabatilo se mi čelo, ale jen na okamžik. Pak jsem se ponořila pod vodu, abych taky něco našla a zapomněla.

Vynořila jsem se pro vzduch a znovu si protírala oči. Neboj, mě tak snadno nezničíš, chlácholila jsem ho. Herdek, myslím, žes zvládl vybrat veškerou zásobu mušlí na těchhle čtverečních metrech, hmatala jsem nohama po dně, protože se mi nechtělo ponořovat. Bez brýlí je to na nic, nemůžu tam dole koukat, štípe to do očí, povzdechla jsem si. Ale je to tu stejně fajn, položila jsem se znovu na záda a civěla do modrého nebe. Možná by bylo o něco víc s matračkou nebo kruhem, ale tohle taky ujde, usmála jsem se a zakopala trochu nohama. Odhodilo mě to blíž ke břehu. Ucítila jsem pod zády pevnou půdu, což mě uklidňovalo. Věděla jsem, že teď ty oči opravdu zavřít můžu, protože i kdyby na mě nacákal litr vody, nepodaří se mu mě potopit. Nikdy jsem nebyla milovníkem praní se ve vodě, vždycky se mi nakonec dostala voda do nosu. Takhle ležet ve vodě, nohy směrem do moře, a nechat se seshora hřát sluncem bylo příjemnější a mnohem jistější, tady mi nic nemohlo ublížit.

No, možná až na ty medúzy.

Hej, stíníš! napomenula jsem ho zamručením, když si stoupnul nade mě. Ale než jsem se stačila vzpamatovat, prakticky na mně ležel a já neměla potuchy, jak se to stalo. Vytřeštila jsem na něj oči a srdce mi najednou zrychlilo, jak se říká, z nuly na sto v jediné vteřině.

Co... co to děláš? zakoktala jsem se nejistě a zadržela dech. Ne... Shaky, tohle bys neměl dělat, napomenula jsem ho se staženým hrdlem, ač nerada. Ta situace mě dost nabudila, ještě nikdy se mi nestalo, že by na mě někdo "šel" takhle zhurta, ale tohle bylo celé špatně, nesměla jsem mu dovolit, aby se ke mně měl jen proto, že je mu smutno. Opřela jsem se o lokty a s vypětím všech sil jsem se zpod něj vyplazila. Seděla jsem teď přímo naproti němu, nohy jsem si složila do turečáku, do bezpečné zóny, a pažemi si objímala tělo. Poslyš, tohle... tohle je špatně, vysvětlovala jsem mu, ačkoli všechno ve mně se chtělo na pravidla vykašlat. Jsi fajn a všechno, ale nechci to zkazit a ty nejsi ve stavu... no prostě... zadrhávala jsem. Nevěděla jsem, co mám dělat. Vypadal jako hromádka neštěstí.

Kousla jsem se do rtu po jeho první reakci. On byl taky tak..., to jsem nemohla popřít. Ani to lechtání v žaludku. Ale zrovna jsem získala nového kamaráda a vypadalo to tak slibně. Ještě jsem ani nevěděla, jak dlouho na téhle "škole" (pokud tu vážně mělo jít o studium) zůstanu. Vážně jsem si tu chtěla něco začínat hned takhle zezačátku a ještě k tomu právě s ním, když se ještě neměl čas vzpamatovat z rozchodu? Trhalo mě to na dvě části a já si s tím neuměla poradit. Teď šlo o vteřiny a bylo to přesně jako s tím žralokem. Jedno zaváhání a všechno mohlo dopadnout katastrofálně špatně.

Něco ve mně doufalo, že když se odsunu a dám najevo nesouhlas, vzpamatuje se a uvědomí si, že to vlastně udělat nechce. Ale když to neudělal a zase se ke mně přiblížil, nemohla jsem z těch jeho kouzelných očí spustit zrak. Zatajila jsem dech a věnovala mu takový ten zoufalý pohled jako "Achjo. Jestli tohle dopadne špatně, já tě varovala". Problém byl v tom, že i já byla emocionálně nestabilní a někomu jako byl on se nedalo ubránit.

Naklonila jsem se k němu ještě s rukama složenýma v klíně a abych mu ještě dala šanci ucuknout a rozmyslet si to, přibližovala jsem své rty k těm jeho co nejpomaleji. Když se naše nosy dotýkaly a já cítila na rtech jeho dech, zatočila se mi hlava a zavřela jsem oči.

Ou, bože, projelo mi hlavou a celým tělem mi projížděla elektřina. Chtěla jsem něco říct, něco namítnout, ale nebyla jsem toho schopná, bylo to prostě jak vystřižené z filmu - dva mokří, na sebe nalepení lidé se válí v písku a dělají něco strašně zakázaného. Někdo nás tu vidět!

Hladově jsem mu oplácela polibky a musela jsem se usmát, nebyl vážně špatný. Obtočila jsem mu paže kolem krku a nohy kolem boků, abych si ho přitáhla víc na tělo. Věděla jsem, že to nesmím nechat zajít moc daleko, ale pro tu chvíli jsem se rozhodla, že si hodlám užít ten moment, který mám. Mohl být dost dobře i poslední.

Jakmile zapojil do hry jazyk, slabě jsem zasténala, bylo to fantastické. Páni, vydechla jsem už asi posté od té doby, co jsem dorazila na ostrov, a pokračovala v něžném okousávání jeho rtů.

Oukej - that awkward moment, kdy se líbáš se sexy frajerem a on ti připomene, že jsi proti němu stará matrona, fakt dík, sjela jsem ho naoko naštvaným pohledem hned poté, co jsem se nechala odnést na ručník. Držela jsem se ho kolem krku jako klíště a nesmírně mi imponovalo, že mě bez potíží unese. Byla jsem docela štíhlá a malá, ale přesto jsem o své váze vždycky měla pochybnosti a rozhodně jsem se nepovažovala za lehoučkého drobka. Znovu jsem zavzdychala, když mi položil dlaně na zadek. Celé to bylo tak strašně jiné od všech těch pomalu se rozvíjejících vztahů, které jsem doposud zažila. I od těch několika čistě fyzických, které byly předem domluvené. Tohle bylo naprosto nečekané a do jisté míry nepřípustné a - a to především - děsně dobré.

Na zajíčka se dost vyznáš, okomentovala jsem spokojeně jeho schopnost vzrušovat mě. Abych mu předvedla, že ani já nejsem žádý začátečník, prohnula jsem se pod ním v zádech do luku, ale jen tak nepatrně, že si mohl všimnout tak nanejvýš toho, že jsem na ten jeho vypracovaný hrudník ještě mnohem víc nalepená. Konečky prstů jsem ho pevně držela kolem boků a pohrávala si s lemem jeho šortek. Stáhnout nebo nestáhnout?

Začínala jsem cítit, že to zašlo příliš daleko. A tím myslím cítit doslova - tlakem na můj klín. Uvědomila jsem si, že tohle vážně nemůžeme, ale bála jsem se ho odstrčit, nechtěla jsem, aby mě přestal hladit. Tak jsem jen trochu zbrzdila, na moment jsem ho přestala líbat a jen jsem se na něj dívala a hladila ho ve vlasech.

Tohle - bychom - vážně - neměli, vzdychala jsem potichu, ale byla jsem v takovém stavu, že to spíš vyznělo jako "Dělej, přidej". Ta poznámka o mém sex-appealu mě pobavila a potěšila. A přiznávám, že mě pobavila i představa toho, co by jeho - podle mých představ - uťáplá bohatá matička řekla tomu, kdyby tu viděla synka tak zručně dovádět s holkou ze středních poměrů, která nemá ani vysokou, ani nic jiného, čím by si dokázala zajistit budoucnost. Byla jsem prostě taková - nevěděla jsem, jakou cestou chci jít, jen že nechci jít tou samou jako všichni ostatní.

Když si začal pohrávat s mými plavkami, byl to pro mě trochu wake-up call, už nešlo o to, že bych nechtěla, bože, chtěla jsem to tak strašně moc, ale naštěstí jsem si uvědomila, že sebou nemám ochranu. Když nic jiného (včetně mých vlastních morálních zásad, které žalostně sehlaly), tak tohle uvědomění mi muselo zabránit v tom, abych udělala nějakou blbost.

To... nejde, chytla jsem ho něžně za ruce, abych ho zastavila. Já bych vážně chtěla, mluvila jsem pomalu, ale rozhodnutě, zatímco jsem ho dál zasypávala něžnými polibky, ale tohle nemůžeme. Ne tady, ne teď. Napadlo mě, že pokud to pořád budeme cítit stejně i po nějaké době, určitě to nějak vyřešíme. Ale blbnout jen pro ten moment? Musela jsem už přece být dospělejší.

Ovšem v mých očích se zračil výraz téměř čirého zoufalství. Mé vzrušené já tam někde uvnitř tomu dospělému děsně sprostě nadávalo.

Byla jsem jako omámená, když mě laskal na krku. Bylo to jedno z mých nejcitlivějších míst, stačilo málo a byla jsem vláčná jako kotě nebo králík, když je vezmete za kůži na krku. Úplně stejně jsem odpadla i teď, když nasával tu mou. Chceš si mě označkovat? procedila jsem skrz zuby, když mi došlo, o co se pokouší. Lichotilo mi to na nejvyšší možnou míru a neposedně jsem se na něm vrtěla. Chtěla jsem aby mě tisknul mnohem víc.

Sedět na jeho vzrušeném klíně mě ničilo. Nebyla jsem schopná slova a cítila jsem, jak mi hučí v hlavě. Popravdě jsem rozhodně nechtěla čekat do zítřka, ale horkotěžko jsem se snažila zachovat si chladný rozum. Já nevím... vydechla jsem do jeho úst. Když tobě je tak strašně těžký se bránit, práskla jsem na sebe svou slabost a objímala ho dál kolem krku, přitisknutá na jeho hrudník tak silně, že ten můj musel mít obtisknutý až na zádech. Myslíš, že je to celý dobrej nápad? zkusila jsem na to téma zavést normální konverzaci, něco, u čeho budeme muset přemýšlet a rozptýlíme tak svoje sexuchtivé tělesné schránky.

//Ehm, já to říkala XD

// Ehm...já si to myslel x'D přesun blog....