Tělocvična
+3
Rosalie Ovelleen
Alfio
Prince
7 posters
Persona :: Hra :: Persona :: Persona hra :: Herní Místnosti :: Ostrov :: Kampus
Strana 2 z 2
Strana 2 z 2 • 
1, 2
Tělocvična
pro Prince Wed Mar 27, 2013 9:22 am
First topic message reminder :
Je to místo kde si můžete zahrát sporty které se nedají hrát vevnitř.Také zde probíhá tělesná výchova.Tělocvična je stále otevřená kdyby někdo dostal chuť si jít jen tak zaházat na koš.
Je to místo kde si můžete zahrát sporty které se nedají hrát vevnitř.Také zde probíhá tělesná výchova.Tělocvična je stále otevřená kdyby někdo dostal chuť si jít jen tak zaházat na koš.
Prince- Ability Admin
- Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 23. 03. 13
Re: Tělocvična
pro Mark Eric Caught Tue Apr 16, 2013 12:24 pm
Mark zachytil vodu, kterou mu hodil ten blonďatý kluk a následně se zhluboka napil. Žízeň měl skutečně velkou a konečně ji, alespoň mohl utišit.
"Díky..." Hlesl a hodil mu láhev z vodou zpátky.
Bylo zvláštní se s ostatními setkat za takové situace a dalo by se říci, že i ti nejvýřečnější lidé by v takové chvíli měli problém navázat na nějakou slušnou konverzaci nebo vymyslet nějakou taktiku odpovídající situaci. Takže se vlastně ani nebylo čemu divit, když v tomhle ohledu Mark mlčel a nějak se do konverzace nezapojoval. Nehledě na to, že jak z něj začal už vyprchávat adrenalin, tak se jeho sociofóbie rozhodla jej trochu potrápit. Stejně mu však teď nebylo moc do řeči, vzhledem k jeho zranění.
Naštěstí, co se týkalo mluvení, to obstaral Jack za ně a optal se ostatních, jaký na to mají návrh. Zdálo se však, že informacemi jsou na tom všichni dost špatně. Přeci však jejich trojice věděla něco, co ta holka a kluk ne.
"První zkouška" Nijak více se Mark k nastalé situaci nevyjádřil. To vystihovalo vše. Byl by však rád, kdyby jim někdo objasnil i to ostatní. O té jejich druhé osobnosti a celkovému významu této školy a zkoušky. Od něj to nikdo přeci jen očekávat nemohl a Jack to moc dobře věděl.
"Jde to..." Odpověděl hned na to červenovláskovi, i když jde to bylo silné slovo. Převázání mu sice mohlo v tuto chvíli alespoň trochu pomoci, ale krvácení to nijak neovlivnilo a skutečně to pro Marka začalo vypadat horší a horší.
Shodou náhod a nebo možná osudem se však pomoci rozhodl ujmout i ten kluk, kterého potkali před kuchyňskými dveřmi. Nevypadalo to sice moc nadějně, že by mu nějak obzvlášť velkou pomoc mohl poskytnout, ale třeba se v první pomoci vyznal mnohem lépe než Jack, takže třeba to krvácení mohl zmírnit.
Co však asi nikdo nečekal, byl následná záře po kontaktu s Markovou rukou a podstatné zlepšení oné ho zranění. A když si myslí podstatné, tak skutečně podstatné.
Ano, samozřejmě, že zacelit se ji nepodařilo celou, ale přeci jen byli všechny tři hluboké škrábance zmenšeny natolik, aby krvácení ustalo a improvizovaný obvaz mnohem lépe fungoval. Teď už rozhodně nemuseli mít starost o to, že by jim tu teď v tuto chvíli hodlal tady někdo umírat.
Jediné, co Mark při kontaktu ruky se zlatou záři ucítil, bylo příjemné teplo, které mu každou vteřinou ruku zlepšovalo a zlepšovalo. To bylo už podruhé v této hodině, co mu něco nepochopitelného s jeho zraněním pomohlo a vždy to provázela drobná záře. Nejprve rudá od Jacka a pak zlatá od Jaye. Bylo zajímavé, jak se to mohlo zdát nepodstatné a přeci to bylo velice užitečné. Marka by však v dnešním dni nepřekvapilo už asi nic. O ostatních se to však asi říci nedalo.
"Uhm... díky..." Poděkoval s chabým úsměvem Mark. Stále se cítil totiž dosti mizerně a potřeboval pár chvil, než se dá dohromady. Ostatní zatím těm dvěma mohli trochu objasnit, co se stalo v auditoriu.
Mark se však ještě na chvíli otočil na Jacka a s dalším pokusem o úsměv mu také poděkoval. Přeci jen na to úplně opomněl, když mu ruku zase převázal...
"Díky..." Hlesl a hodil mu láhev z vodou zpátky.
Bylo zvláštní se s ostatními setkat za takové situace a dalo by se říci, že i ti nejvýřečnější lidé by v takové chvíli měli problém navázat na nějakou slušnou konverzaci nebo vymyslet nějakou taktiku odpovídající situaci. Takže se vlastně ani nebylo čemu divit, když v tomhle ohledu Mark mlčel a nějak se do konverzace nezapojoval. Nehledě na to, že jak z něj začal už vyprchávat adrenalin, tak se jeho sociofóbie rozhodla jej trochu potrápit. Stejně mu však teď nebylo moc do řeči, vzhledem k jeho zranění.
Naštěstí, co se týkalo mluvení, to obstaral Jack za ně a optal se ostatních, jaký na to mají návrh. Zdálo se však, že informacemi jsou na tom všichni dost špatně. Přeci však jejich trojice věděla něco, co ta holka a kluk ne.
"První zkouška" Nijak více se Mark k nastalé situaci nevyjádřil. To vystihovalo vše. Byl by však rád, kdyby jim někdo objasnil i to ostatní. O té jejich druhé osobnosti a celkovému významu této školy a zkoušky. Od něj to nikdo přeci jen očekávat nemohl a Jack to moc dobře věděl.
"Jde to..." Odpověděl hned na to červenovláskovi, i když jde to bylo silné slovo. Převázání mu sice mohlo v tuto chvíli alespoň trochu pomoci, ale krvácení to nijak neovlivnilo a skutečně to pro Marka začalo vypadat horší a horší.
Shodou náhod a nebo možná osudem se však pomoci rozhodl ujmout i ten kluk, kterého potkali před kuchyňskými dveřmi. Nevypadalo to sice moc nadějně, že by mu nějak obzvlášť velkou pomoc mohl poskytnout, ale třeba se v první pomoci vyznal mnohem lépe než Jack, takže třeba to krvácení mohl zmírnit.
Co však asi nikdo nečekal, byl následná záře po kontaktu s Markovou rukou a podstatné zlepšení oné ho zranění. A když si myslí podstatné, tak skutečně podstatné.
Ano, samozřejmě, že zacelit se ji nepodařilo celou, ale přeci jen byli všechny tři hluboké škrábance zmenšeny natolik, aby krvácení ustalo a improvizovaný obvaz mnohem lépe fungoval. Teď už rozhodně nemuseli mít starost o to, že by jim tu teď v tuto chvíli hodlal tady někdo umírat.
Jediné, co Mark při kontaktu ruky se zlatou záři ucítil, bylo příjemné teplo, které mu každou vteřinou ruku zlepšovalo a zlepšovalo. To bylo už podruhé v této hodině, co mu něco nepochopitelného s jeho zraněním pomohlo a vždy to provázela drobná záře. Nejprve rudá od Jacka a pak zlatá od Jaye. Bylo zajímavé, jak se to mohlo zdát nepodstatné a přeci to bylo velice užitečné. Marka by však v dnešním dni nepřekvapilo už asi nic. O ostatních se to však asi říci nedalo.
"Uhm... díky..." Poděkoval s chabým úsměvem Mark. Stále se cítil totiž dosti mizerně a potřeboval pár chvil, než se dá dohromady. Ostatní zatím těm dvěma mohli trochu objasnit, co se stalo v auditoriu.
Mark se však ještě na chvíli otočil na Jacka a s dalším pokusem o úsměv mu také poděkoval. Přeci jen na to úplně opomněl, když mu ruku zase převázal...
Mark Eric Caught- Novitius
- Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 27. 03. 13
Strana 2 z 2 • 1, 2
Persona :: Hra :: Persona :: Persona hra :: Herní Místnosti :: Ostrov :: Kampus
Strana 2 z 2
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru