Kantýna

Došlo mi, že jestli je tu nějaká kantýna, tak bude s největší pravděpodobností v hlavní budově, někde na ráně, takže přesně tam jsem zamířila jakmile jsme se vymotali z lesa. Najít kantýnu pak už nedalo moc práce, šla jsem po čuchu.

Hmm, dost dobrý, pokývala jsem hlavou uznale, když jsem tu prostornou místnost s parádním výhledem obhlídla. Bylo tu prázdno, což mi asi bylo víc po chuti než kdyby tu bylo narváno - trpěla jsem trochu fóbií z otevřených prostor plných lidí, nedělalo mi to dobře. Tamhle jsou tácy, ukázala jsem na stojan s příbory a vším příslušenstvím a hned jsem se k němu taky rozešla. Vzala jsem poprvé do ruky tác a zapřemýšlela, kolikrát to ještě udělám, než se zase vrátím domů. Teď je nám to ještě cizí, ale brzy už to budeme brát jako rutinu a nic na tom nebude. Možná. Pořád jsem uvažovala o možnosti odjezdu. Ale bála jsem se o tom uvažovat. Radši jsem tu myšlenku zaplašila a přesunula se k pultu, zpoza nějž se na mě usmívali dva dost zručně vypadající maníci.

Směle jsem je pozdravila - člověk může být vyděšený, ale přece jenom mám způsoby - a pak jsem si z denní nabídky pro dnešek vybrala kuřecí plátek s hranolkami, broskví a sýrem. Bylo to jedno z mých zamilovaných jídel a na fotce na tabuli to vypadalo dost dobře. A k mému nadšení na talíři pak taky.

K pití jsem si vyžádala jen trochu kohoutkové vody, dali mi ji, což bylo milé. Někde s tím mívali problém a já nerada utrácela za nesmyslně drahou balenou vodu. Posadila jsem se pak nejblíž k oknu, zády k jednomu ze sloupů, které podpíraly strop. Měla jsem prostě ráda chráněná záda.

Á, smažák. Pán je gurmán, usmála jsem se. Bylo to i moje oblíbené jídlo. Vypadá to, že hlady tu trpět nebudeme. Aspoň něco podotkla jsem. A když jsem viděla tu kofolu, musím přiznat, že mě to zahřálo na srdci. Chuť a vůně domova, pronesla jsem poeticky nad jeho sklenicí a bojovala s chutí dojít si pro ni taky. Já mám kuřecí stejk s broskví a sýrem. Moje oblíbený jídlo. Někde tomu říkávali Steak California. Což je docela příznačné, v Americe jsem sice nikdy nebyla, ale Kalifornie byla vždycky mou oblíbenou částí. Většina mých oblíbených kapel, co mě nejvíc ovlivnily, pochází z Anglie nebo právě z Kalifornie. Zakrojila jsem do broskve a seběhly se mi sliny. Dobrou chuť, popřála jsem.

Um, dík, usmála jsem se nad nabídkou kofoly. Přiznávám, že pro ni mám obrovskou slabost, cukl mi koutek a jen trochu jsem si usrkla, jen tak na chuť. Tak, to by stačilo. Víš, že prý když při jídle piješ, narušuješ tím proces trávení? Nevím, co je na tom pravdy, ale je to zajímavá teorie, nadnesla jsem. Ne, díky, mám co dělat se svou porcí, ukázala jsem na svůj ještě nedojezený steak. Ale oceňuju nabídku, podotkla jsem upřímně. Musela jsem uznat, že mi to imponovalo. Málokdo by byl ochotný podělit se o poslední sousto svého oblíbeného jídla. To už muselo něco vypovídat o dotyčného charakteru. Tak - kdy máme další hodinu? Nezapsala jsem si to, povzdechla jsem si. Vůbec mi teď spousta věcí uniká, nějak nevnímám. Nerada bych to zase prošvihla. Na tu první jsem přišla pozdě. Ta madam padam sice nic neřekla, ale mám za to, že podruhé už by mi to tak snadno neprošlo. I když ať si na mě zkusí řvát, taky jí něco pěknýho povím, třeba něco o tom, jestli si nechce jít zaplavat, podotkla jsem jízlivě a nasoukala do sebe další hranolku.

Uf, končím. Bylo to dobrý, ale bylo toho moc, zafuněla jsem nad posledními zbytky hranolek a opřela se do židle. Měla jsem chuť povolit si knoflík u kalhot. Bylo to tak dobré, že jsem se neovládla a dala si přece jenom o trochu víc, než bych měla. Teda nevim, jak ty, ale já bych se docela natáhla, zafuněla jsem znovu. Koupat se asi už fakt nebudu, ale je hezky, možná bychom se mohli jít trochu osmažit na sluníčko, co ty na to? navrhla jsem. Plavky jsem u sebe neměla, ale nebude problém si pro ně doběhnout.

Když ty taky nic neřešíš, povzdychla jsem si s hlavou opřenou o stůl. No, já se rozhodně nevzdám. Dřív nebo později se ředitel musí zastavit u sebe v kanclu. Nebo si odchytím nějakého profesora. Přece nemůžou být všichni tajemní jako Hrad v Karpatech, musí s námi mluvit a odpovědět na otázky. Tak fajn, kývla jsem, sejdem se za deset minut před hlavní budovou, navrhla jsem čas. Odložila jsem tác na stojan k tomu určený a vyrazila pro plavky a ručník.

(přesun)