Kim Yong Eul

POSTAVA

Jméno:
Kim Yong Eul

Přezdívka:
Yong Eul

Pohlaví:
Žena

Věk:
17

Země:
Jižní Korea

Charakter:
Yong Eul je taková tichá myška, která jen čeká na to, až si jí někdo všimne. Nerada se někam cpe, když není zvaná. Je spíše samotář, jelikož v dětství neměla moc možností, jak se s někým, krom rodičů, bavit.
I tak se ale snaží být milá a nápomocná, když jí někdo o něco požádá.

Oblíbené/Neoblíbené:
Ráda se prochází a pozoruje oblohu. Dřív nemívala moc času, ale ráda si zašla na nějaký koncert skupin z její země. Našla si v zálibu v práci na počítači - programování. Ale nejen to. Také hry jako je LoL nebo Minecraft. Ve volném čase si sedne k nějakému anime, její nejoblíbenější jsou: Mirai Nikki a Ao no Exorcist. Chtěla by si najít nějaké kamarády, jelikož až doteď se jí nepodařilo najít si někoho, s kým by si opravdu rozuměla.
Přímo nesnáší arogantní lidi a je háklivá na extrémní počasí - moc velká zima, moc velké teplo.

Příběh:
Yong Eul se nenarodila zrovna bohaté rodině. Se svými rodiči žila v docela malém bytečku na venkově. Nikdy jí ale nevadilo, že není obklopena luxusem. Že není vychovávaná jako v pavučince. Existence člověka přeci nemusí být založena na tom, co si člověk může dovolit. Jde o to, jaká ta sama bytost je a co skrývá uvnitř. Přesně tímhle se řídila. Ve školce se snažila chovat k dětem mile a hezky, ne každý si to ale zasloužil. Neměla ráda ty, co jí posuzovali podle toho, v čem žije. S takovými se nebavila a nevěnovala jim moc pozornosti. Když se jí ale někdo snažil šikanovat, s radostí to napráskala. Nejradši by to každému oplatila stejnou mincí, ale ona i všichni ostatní byli učeni tomu, že ne vše se vyplatí řešit pěstmi. I když… tatínek říkával "Škoda každé rány, která padne vedle." Stále ve školce. Yong Eul se zalíbil jeden kluk. Byla to taková ta platonická, dětská láska. Čím dál víc si s ním povídala. Měla ráda každou chvíli strávenou s ním. Postupem času se ale nějak změnil. Chtěl po ní, aby mu vše přinesla. "Yong Eul, pojď sem", "Yong Eul, jdi tam." Zpočátku si toho nijak nevšímala a ignorovala to, ale za chvíli jí to začalo docházet. Má jí snad za služebnou? Ona je přeci stejná jako on, proč by něco takového dělal. Po nějaké době se dozvěděla, že jeho rodiče rodiče mají vlastní firmu a vydělávají dost peněz. Tolik peněz, až je to nelidské. Snažila se to přejít a přestat na to myslet. Časem už jí to bylo docela fuk, navíc už měla jít na základku. Yong Eul a její dříve vysněný prince se úplně rozdělili. Ona šla do úplně obyčejné školy. On nejspíš do školy pro snoby, kde bude mít, co si umane. Na škole byla Yong Eul jedna z nejchytřejších. Dvakrát rychle jí do hlavy učení nelezlo, a tak zkrátka musela dát na šrotění. To se jí ale vyplatilo. Její známky byly vážně skvělé. Nikomu na škole neřekla o tom, za jaké rodiny je. Pravda, sama tvrdila výše zmíněnou věc, ale nechtěla znovu podstoupit to, že by jí někdo využíval a komandoval. Měla svůj názor, ale to nijak neměnilo fakt, že se trochu stydí za svůj původ. I tak se ale ukázalo, že ačkoliv o ní nikdo tuhle drobnost neví, lidé se tu k sobě nechovají moc hezky. To ale platilo spíše až v posledních letech strávených zde. Všichni předváděli, jací jsou "kamarádi", předváděli, jakou starost o sebe vzájemně mají, na každém rohu byl jeden falešný úsměv vedle druhého. Ona ale tyhle podfuky prokoukla a snažila se předstírat jakoby nic. Nasadila masku a hrála stejné divadlo jako ti kolem ní, avšak s úmyslem nenechat se zastrašit od těchhle zoufalců. Sama taková ale doopravdy nebyla. Prostě se nechtěla nechat udupat tupečkama. Yong Eul se na škole snažila najít nějaké pravé přátele. Vždycky to ale mělo náběh jen na další předstírané přátelství plné nucených konverzací, které by vedly ke stejnému konci. Vážně se nemůže najít ani jeden normální kamarád, který si na nic nehraje? Dny ubíhaly a ona se tímhle už přestala zabývat. Když nikdo nestojí o vztah bez lží, proč se vůbec namáhat, lidi nenapravíš. Ponořila se tedy do učení a chtěla dosáhnout jistého cíle – dostat se někam do lepší společnosti, kde nebudou tihle primitivní jedinci. Už měla dost týhle pakáže, bandy neandrtálců. Den co den věnovala svůj volný čas škole, noc co noc snila o lepších časech. Rodiče jí ve studiu plně podporovali, snažili se jí sehnat materiály, i přes jejich malý obnos peněženek. Ukázalo se, že její snaha nevyšla v niveč. Byla totiž přijata na prestižní školu. Měla z toho obrovskou radost a strašně se těšila, až nastoupí. Přišel onen den, kdy konečně přišla na jí tak vysněnou školu. Interiér i exteriér byl vážně nádherný. Zahrada se pyšnila těmi nejkrásnějšími záhonky s exotickými a skvostně vypadajícími květinami. Jídelna byla snad navržena architektem se skvělým vkusem pro eleganci. Učebny byly vybaveny těmi nejlepšími zařízeními a vše na tomhle místě bylo jednoduše řečeno perfektní. Tedy aspoň z pohledu Yong Eul. Nikdy v životě totiž nic takového neviděla. Když už si myslela, že jí nic nebrání v tom, aby začala od znova, jako na potvoru potkala někoho jí bohužel známého. Tím je ten kluk ze školky. Na začátku se snažila nevšímat si ho a kdykoliv když prošel kolem, dělala suchou větev. Za žádnou cenu nechtěla, aby ji poznal. Její dokonalá smůla ji ale nezklamala. Občas ho načapala, jak ji sleduje. Později s ní i začal mluvit, ovšem to nebylo nic hezkého. "Jak se taková nicka mohla dostat na tak skvělou školu?", "Hádám, že si pěkně musela sedřít zadek, aby tě sem vůbec vzali. To mě sem dostaly zkrátka… peníze." Tohle od něj slýchávala. Pěkně jí to vytáčelo. Navíc po ní chtěl, aby za něj oddřela všechnu práci do školy, jinak celé škole prozradí, kdo je. Yong Eul neměla na vybranou, a tak mu opět dělala poskoka. Doslova jí to deptalo a žralo, ale neměla na výběr. Teď už na krku neměla jen úkol udržet si své známky, ale dokonce je vytáhnout a zlepšit někomu jinému. Její představa o škole, která nemá chybu, se v mžiku rozplynula. Čím dál míň ráda sem chodila. Hodlala dny strávené tady už jen přežívat. Stejně tu nebyl žádný rozdíl mezi touhle a její minulou školou, pokud nebereme v potaz bohatství. V posledním roce po ní dokonce chtěl, aby s ním chodila. Byla sice chudá, ale zato dost hezká a chytrá. Kdyby byla s ním, měla by přístup ke všemu. To ale ona nechtěla. Opět se jí snažil vyhrožovat tím, že když mu nevyhoví, rozkřikne po škole její tajemství. Když ho před celou školou odmítla, na rovinu jí řekl: "Beze mě budeš chudá kostelní myš, jakou jsi doteď." Po téhle neuvážené větě dostal od Yong Eul zasloužilou facku. Jí už bylo jedno, co si o ní budou rozmachánci odtud myslet. Právě dostala novou příležitost – přišel jí dopis. Tak nějak doufala, že teď má další šanci, jak si vylepšit svůj život a při troše štěstí znovu nenarazit na toho, kdo jí v posledních letech udělal ze života peklo větší, než měla tenkrát ve školce. Než se cokoliv o své nové škole dozvěděla, začala chodit na brigádu a rozhodla se žít trochu moderně, nebýt taková šprtna jako dřív. Koupila si netbook a spoustu věcí k němu. V práci s ním našla zálibu, i přesto je ale připravená se kdykoliv naučit, aby na místě, kde jí očekávají, nezklamala.

Mazlíček:
Yong Eul má černou kočičku, která se stále drží u ní. Ať už pracuje na počítači nebo dělá cokoliv jiného, sleduje ji a občas hmatá tlapkou na obrazovku, jelikož jí tahle zvláštní věc fascinuje. Jmenuje se Nyuu.

Věci:
Yong Eul u sebe stále nosí laptop a po kapsách má spoustu mikro zařízení s ním spojená. Dále má mobil.
Na školu si přivezla svá velká sluchátka a pár mang.

Body:
Síla - 1, Rychlost - 1, Výdrž - 1, Šarm - 2
JV - 2, LM - 1, ZH - 1, TP - 1, VP 2, - V(ITR) - 2, S(ITE) - 2,P - 1

Vzhled:
Má světlé dlouhé vlasy a modré oči. Vlasy většinou nosí v culíku.



PERSONA

Jméno:
Yuuhime

Pohlaví:
Žena

Věk:
17

Charakter:
Hime na první pohled vypadá jako křehká dívka, ale umí se pěkně naštvat. Na první pohled na to moc nevypadá, ale je lstivá, touží po bohatství a na ostatní kouká z vrchu. Je tak trochu potvůrka a ráda dělá naschvál.

Historie:
Na svět začala přicházet, když Yong Eul pomalu přicházela na to, že svému vysněnému dělá jen hračku. Po nějakých letech nastal den, kdy ho Yong Eul znovu potkala - a to na střední. Tenkrát se v ní vařil vztek a když jí říkal samé nehezké věci a opět jí využíval, Hime už byla kompletní.

Vzhled:
Má dlouhé červené vlasy a oči téže barvy. Nosí decentně světlé šaty a vlasy má stále vyzdobené různými skřipečky a dalšími parádami. Na krku a na rukou můžeme vidět tenké řetízky.

Nyní už je vše v nejlepším pořádku.

Lupos