Rico Gattonaro

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Rico Gattonaro

Příspěvek pro Rico Gattonaro za Sun Apr 28, 2013 2:10 pm

Rico Gattonaro

Jméno: Rico
Příjmení: Gattonaro
Přezdívka: Rigatto (zkrácenina jeho jména a příjmení, na tuto přezdívku je doslova alergický, protože si jej většina plete se slovem ricatto což znamená vydírání), Little boy (tak ho oslovuje jeho vlastní Persona, což Rica poměrně štve)
Pohlaví: muž
Narozen: Italie
Žije: Anglie

Osobní údaje
Věk: 22 let
Datum narození: 25.10.
Znameni: Štír
Výška: 182,5 cm
Barva očí: okrová (zlatohnědá)
Barva vlasů: rudohnědá
Délka vlasů: pod ramena
Rodina: mrtvá

Charakter
Oblíbené:
Rico velice rád čte, ať už z důvodů vzdělávacího a nebo odpočinkového, a to relativně všechno co se mu dostane pod ruku.
Rovněž miluje dobré jídlo a pití, na které si zvykl když ještě bydlel v Itálii, a které si nemohl v Anglii příliš dovolit. Jako správný rozený Ital miluje těstoviny na všelijaký způsob. Ovšem mezi jeho oblíbené kuchyně se řadí i ty z různých částí světa (asijská, francouzská, karibská atd atd.). Také zbožňuje bílé víno.
Dále také kouří cigarety a dává přednost těm s různými příchutěmi, nejraději má třešňové.
Neoblíbené:
Nemá rád když se ho někdo ptá na jeho minulost, rodinu, a všeobecně na osobní věci. Nemá příliš v oblibě, když mu někdo něco přikazuje či rozkazuje, protože si toho v Italii užil až až a v Anglii si zvykl na to, že je svým pánem. Ze všeho nejvíc nemá rád lidi, kteří si neustále na něco stěžují. Rovněž ho obtěžuje když ho někdo vyrušuje ze čtení.
Nesnáší tvrdý alkohol a příliš tučné jídlo.
Knížky, které jsou jen čistě o romantických nesmyslech.
Koníčky:
Samozřejmě četba, ta jeho největším koníčkem. Dále pak pilování vlastních schopností co se bojových umění týče.
Povaha:
Rico je na první pohled přátelský a usměvavý, nicméně je radši když se může někam schovat a být jen o samotě (většinou s nějakou knihou), to ale nedává najevo. Opravdu velmi nerad poslouchá jakékoliv autority. Pokud se mu někdo znelíbí, nejde na to pěstně, ale snaží se danou postavu zesměšnit, ztrapnit, prostě jí dělá mnoho naschválů (nicméně se k dané osobě nikdy nechová krutě). Nikomu na 100% nedůvěřuje a je velice obezřetný i když to na sobě také nedává znát. Také nemá ve zvyku se přílišně zapojovat do bojů ani vyzdvihovat své schopnosti a znalosti.
Jinak se toho o jeho povaze moc říci nedá, jelikož se opravdu značně přetvařuje. Možná jen to, že je těžké ho rozčílit, jeho automatická reakce na urážky a věci které by ho měly rozčílit je úsměv.
Motto: Život je nespravedlivý boj za spravedlnost

Schopnosti
Všeobecně:
Jak už bylo řečeno Rico byl učen několika bojovým uměním, takže je v boji velice dobrý. Ovládá dobře karate, jiu-jitsu, box či taekwondo, v menší míře pak ostatní. Nicméně, všechny znalosti kterým byl naučen smíchal do svébytného free stylu. Rovněž se učil střílet ze zbraní, nicméně od doby to přijel do Anglie střelnou zbraň raději nedržel v ruce. Zato se naučil dobře zacházet s nožem a rovněž s ním i vrhat do dálky.
Pokud už se do nějakého boje zapojí, dává si záležet na tom aby všechno promyslel a neudělal nějakou hloupou chybu.
Body:
Síla – 1 Rychlost – 1 Výdrž – 2 Šarm – 1
JV – 2 LM – 1 ZH – 1 TP – 3 VP – 2 V(ITR) – 1 S(ITE) – 2 P – 1



Ostatní
Mazlíček: bohužel žádným nedisponuje
Věci: pár vrhacích nožů a jeden vystřelovací nůž, mp3 přehrávač, knížky (o všem možném, jak beletrie tak i něco vzdělávacího), cigarety a zapalovač + batoh ve kterém všechno přenáší (hlavně ty knihy)

Životopis
Náročné dětství
Rico byl dlouho očekávaným dítětem a dědicem mafiánského bosse Georgia, jeho narození bylo patřičně oslavováno, zároveň s tím však na něj padla obrovská zodpovědnost. Už od jeho velmi útlého dětství na něj byly kladeny vysoké nároky, a jakmile trochu povyrostl začal dny trávit učením cizích jazyků, historie, literatury, geografie ale i mafiánských praktik. Podstatnou částí dne byl rovněž tréning všelijakých bojových umění. Nebyl zde žádný prostor pro dětské hry, vyrůstal jen mezi dospělými a nikdy neměl možnost trávit čas se svými vrstevníky.
I když to pro něj bylo velice těžké, nejvíce ho trápil fakt, že se se svou vlastní matkou Lian, kterou nade vše miloval, mohl vídat jen po omezený čas. Dle otcových slov by na ni neměl dětinsky lpět, jelikož jako jeho budoucí nástupce musí být silný a zocelený. To bylo pro Rica frustrující a po několik let doslova trpěl absencí matčiných milých slov a hřejivých úsměvů. Později přece jen však přišel na různé způsoby a finty jak se vyvléknout či utéci z tréningů a hodin, takže Lian, která pro něj byla obrovskou oporou, navštěvoval poměrně často.
V tomto období rovněž začal vůdči svému otci rebelovat a krom útěků z hodin mu vzdoroval i v ledasčem jiném, bohužel Georgio na to reagoval zvýšením povinností které musel Rico začít vykonávat, a tedy i přes jeho vynalézavost měl problém najít si jakýkolv čas na příjemná setkání v matčiných salóncích, přes což se nikdy nebyl schopen zcela přenést.

Rodinná krize
Zruba někdy mezi jedenáctým a dvanáctým rokem si Rico začal všímat mírných změn v rodinných poměrech. Jeho otec, který byl i přes svou velice přísnou povahu v jádru dobrým člověkem, se choval čím dál tím nevrleji a zlostněji. Začal dělat mnoho chyb, které ho stály jak peníze tak i lidi, a svou zlost si začal vylévat na ostatních, a to především na Ricovi, který tuto změnu v otcově chování nechápal a velice těžce to nesl.
Bohužel Rico neměl ponětí jak se otci v jeho byznisu daří, netušil, že se kolem jeho rodiny stahují temná mračna a co proti nim otcovi nepřátelé plánují. Proto jeho prvotní nechuť a vzdor k otcově postoji ohledně matky pomalu přerůstal na vztek a pak i nenávist, nicméně i přese to všechno si byl Rico stále úzkostlivě vědom svého postavení v rodině. Pro její blaho, a hlavně kvůli své matce, své negativní pocity potlačoval.
Přestal se před Lian zmiňovat o svých problémech a starostech, veškeré návštěvy se změnily v líčení veselých Ricových příhod a lumpáren. Čím víc se jeho rodina nořila do krize, tím víc se Rico radoval a usmíval, aby svou radost přenesl i na ostatní.

Zlom
I přes zhoršení a domácí krizi, Rico nadále věřil že se vše zlepší, bohužel měl však nastat den, který vše obrátil nečekaným směrem.
Ricovi tehdy bylo 15 let, zrovna se vracel z důležitého jednání s jinou rodinou, kterou obstarával otcův zástupce Leonne. Pro mladého Rica to byla jako vždy jen jedna z dalších a nudných, praktických hodin. Věděl, že až stane v čele rodiny bude muset vědět jak jednat s ostatními lidmi v oboru, nicméně nyní to pro něj bylo něco čím opravdu nerád trávil čas. Proto byl potěšen, že se konečně vrací domů a možná bude moci strávit alespoň krátký čas se svou matkou.
Dřív než byl schopen se svým doprovodem vejít do domu jej zastavila dvojice mužů, která sloužila jako ochranka, a odchytla si otcova důvěrníka, Leonneho. S ním pak něco dlouze prodiskutovávali s jakousi vehementností a naléhavostí jak si Rico stačil všimnout, rovněž jejich pohledy jeho směrem se mu nezamlouvaly. Měl z téhle situace velmi nepříjemný pocit. Když se Leonne vrátil sdělil mu, že nastala menší změna plánu, a proto se teď vydají zařídit ještě něco jiného. Ricovi se to pranic nelíbilo a s menší úzkostí se dožadoval odpovědi, narůstal v něm neobjasnitelný strach z něčeho špatného. Leonne byl neústupný, Rico se však nemínil jen tak jednoduše vzdát, a jelikož ho strach posiloval dokázal, díky svému dlouholetému tréningu v umění boje, skrz svůj doprovod, ochranku a Leonneho prorazit až do domu.
Cestou skrze místnosti musel neustále přemýšlet. Při všech možných příležitost zaslechl zkázky o otcových opakovaných neúspěších a zvyšujícím se počtu nepřátel, ve skutečnosti by si však nikdy nepřipustil, že by se jeho rodině, že by jeho otec, dopustil aby se jim stalo něco hrozného. Proto pro něj byla skutečnost nadmíru krutá. Když stanul nad mrtvolou zbožňované matky neměl daleko k tomu aby zešílel. Leonne a několik zaměstanců ho našlo ve velice špatném stavu, ze kterého se Rico vzpamatovával dlouhé týdny. V první chvíli měl chuť nechat všechnu svou zlobu a nenávist vyplout na povrch ale pak se zhroutil žalem a bolestí.
Později se dozvěděl co se ve skutečnosti stalo, kdo za tím stojí a že teď pátrají po něm, proto mu Leonne zařídil trvalý odlet, s novou identitou, do Anglie, jelikož doufali, že tam bude v bezpečí.

Anglie - nový začátek

Anglie byla pro Rica zcela cizím místem, byť se učil angličtinu, a mluvil jí velice dobře jen s nepatrným přízvukem, necítil se zde svůj. Protože utrpěl z událostí v Italii šok, snažil se veškeré vzpomínky utlumit, i když to bylo velice těžké, protože se v nové zemi ocitl právě kvůli tomu.
Několik prvních dnů žil z peněz které mu s sebou dal Leonne a očekával jeho příjezd, bohužel otcův důvěrník se nikdy neukázal a Rico si neblaze domyslel, že skončil zastřelený někde v tmavé uličce když se honil za vrahy jeho rodičů. Po vyčerpání veškerých peněz nastaly pro Rica opravdu těžké časy. Nikdy předtím si to příliš neuvědomoval, ale uvykl si žít v luxusu, byl zvyklý na dobré jídlo, měkkou postel a hlavně nikdy v životě nepracoval, i když prošel velice tvrdými tréningy na bojová umění. Nevěděl jak by si měl vydělat další peníze a proto prošel opravdu zdlouhavou etapou, kdy vyzkoušel všechno možné. Poměrně značné problémy měl s kvalifikací, protože nikdy v životě nechodil do školy a tudiž nikdy nesložil žádné zkoušky, jelikož jeho domácí učitelé jej naučili všechno co potřeboval. Díky své přirozené chytrosti a učenlivosti, se však brzy dokázal uživit i když už nikdy nedosáhl takového luxusu jako doma v Itálii.
Jelikož si Rico nemohl být jist tím zda-li k jeho italským nepřátelům nepronikly informace o jeho nové identitě a místě bydliště, neustále se stěhoval a měnil jména.

Dopis
Jeho víceméně nudné dny v Anglii narušil až podivuhodný dopis, který se dostal až do jeho rukou. Normálně by ho sdělení o tom, že je přihlášen na kdovíjakou prestižní školu nijak nezaujalo a obratem by dopis zahodil, ovšem fakt, že byl dopis adresován jeho pravému jménu ho velice zaujal. Kde se o něm dozvěděli a jak? Je možné, že jeho pobyt v Anglii není tak tajný jak se mu zdálo? Je možné, že po něm už dávno pasou hordy Italských zabijáků? Mohla by tu existovat nějaká propojenost? Musel tomu přijít na kloub a hlavně se potřeboval ujistit, že mu nehrozí žádné nebezpečí v jeho jednotvárném avšak dosud bezpečném životě.



Persona

Jméno: Nero (přezdívaný též N)
Pohlaví: Muž
Věk: 22 let

Charakter
N je v zásadě velice nepředvídatelný, jednu chvíli je ochoten někoho z rozmaru zabít a v druhé se o něj přestane zajímat. Rovněž se vyžívá v bolesti, mučení a utrpení, na druhou stranu si zachovává džentlmentské chování. Ostatním zásadně vyká či je oslovuje tituly a mluví k nim velmi uctivým tónem, a jen ve velmi vyjímečných případech tak neučiní. Poměrně dost mu záleží na jeho vlastním vzhledu.

Historie
Už od Ricova dětství, ze začal formovat z jeho potlačované nechuti k tomu jak musí žít. Později se v něm začala prolínat potlačená nenávist a zloba, ale i jeho dobré vychování kterého se později zřekl aby přežil. Na vývoj Persony mělo také zásadní vliv vyvraždění Ricovy rodiny.
Nero vlastně v počátcích ani nijak nestál o to aby se mohl projevit, nicméně, čím více Rico potlačuje své negativní pocity tím více o to stojí. Tím více toho chce využít k tomu aby se konečně mohl projevit a poukázat na to jaký Rico doopravdy je, jací doopravdy jsou.

Vzhled a zajímavosti
N na první pohled působí a vypadá jako nějaký anglický džentleman z 19. století a také se tak povětšinou chová. Má slabost pro motýly, nejspíš jsou to jediná stvoření kterým netouží ublížit a jejichž přítomnost ho uklidňuej. I přes to všechno jakým je a co dělá, vlastně ve skutečnosti velice touží po opravdovém přátelství stejně jako Rico.
avatar
Rico Gattonaro

Poèet pøíspìvkù : 1
Join date : 21. 04. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru